top of page
tah.jpg

4. Světový pohárv RAW  trojboji univerzit

26.7.2019

Ve dnech 22. a 27. července 2019 probíhá 4. Světový pohár v klasickém (RAW) silovém trojboji univerzit. Loni se závod konal v Plzni a letos se závodníci z celého světa sjeli do Estonska, do města Tartu.

Oddíl Doplnejch Powerlifting a VŠCHT reprezentovala v kategorii do 63 kg Michaela Kubáňová. Pro Míšu se jednalo o první zahraniční závody, hlavní tedy bylo nabrat zkušenosti. Kategorie do 63 kg byla velmi početná, startovalo zde 19 závodnic z celého světa. Namátkou zde byly zastoupeny univerzity z USA, Kanady, Velké Británie, Holandska, Singapuru nebo například z Indie.

Míša zapsala na dřep první pokusem 105 kg, bohužel 2. ani 3. pokus nevyšel. Na benchpress vyrovnala svoje maximum 57,5 kg druhým pokusem. Na mrtvý tah Míša zatáhla 115 kg. Celkově se tedy naše 22letá závodnice umístila na 13. místě s totalem 277,5 kg a ziskem 413,81 IPF bodů.

Rozhovor s Michaelou Kubáňovou

Ahoj Míšo, představ nám, kdy si začala cvičit a jak ses dostala k trojboji?

Ahoj, je mi 22 let a jsem studentka z VŠCHT. Začala jsem cvičit před 2,5 lety, asi po půl roce jsem se dostala k volným vahám ve fitku. Tehdy mě začínala zajímat více síla než pumpovačky. Zaměřila jsem se na silovější cviky.

Po půl roce jsem přišla do Prahy kde mě náš člen Lukáš Nosek dovedl do Eagle Fitness a tím byl můj osud zpečetěn. Poznala jsem ostatní členy a začalo mě to bavit. Celkově se trojbojařskému tréninku věnuju rok a půl.

Kdy ses začala připravovat na univerziádu?

David mi říkal v lednu, že taková možnost existuje a že se můžu účastnit.

Jinak koncem května jsem se začala více připravovat, ale kvůli náročnému zkouškovému období jsem nejdříve myslel že tam nepojedu vůbec. Celkově se rozhodlo, že pojedu na závody po Vision Nutrition Cupu. Tam začala tvrdší příprava.

Jak šla příprava?

Příprava šla ze začátku dobře, ale poslední týden před závodem jsem měla zánět v zápěstí, který mě limitoval na mrtvém tahu. Při pokusu mi vypla ruka, měla jsem činku nahoře, ale osa mi vypadla.

Měla si v přípravě nějaký zajímavý/oblíbený cvik nebo doplněk?

Celkově jsem na sobě pozorovala, že na mě fungují alternativní cviky. Například bench press s expandérem. Pomáhá to zabrat v posledním momentu kdy se rozhodne, jestli činku vytlačím nebo ne. V mrtvole i v dřepu mi pomáhaly pauzované cviky.

Jaká byla cesta do Estonska a do Tartu?

Dlouhá a únavná. Vstávali jsme v pondělí ve 2 ráno, nejdřív jsme jeli hodinu do Frankfurtu, tam jsme čekali 3 hodiny na let do Talinu, tam to trvalo necele 3 hodiny. Do Tartu nás odvezl připravený tranzit od organizátorů, s ním jsme se zastavili ještě v tradiční estonské restauraci a po 3 hodinách asi v 17 jsme byli v hotelu.

Jak probíhal závod? Přirovnej organizaci k závodům v Česku.

Hala byla obrovská, byly tam další sportoviště kde v průběhu další sportovci trénovali. Organizace byla super, navzájem se jednotlivé kategorie nerušili, vždycky byla v rozcvičovně povolena jen jedna váhovka. Bylo to dost přísně hlídané a někteří trenéři měli problém se do zákulisí dostat.

Byl to navíc historicky první závod, kde bylo více žen než mužů.

Ještě bych chtěla zmínit velmi přísné rozhodčí. Například ten hlavní na dřepech, tak hodně neuznával hloubku, v Česku by to prošlo.

Jak hodnotíš svoje výkony?

Rozhodně to mohlo být lepší, asi byla vidět únava z cesty. Ale závod mi pomohl pochopit kde mám největší slabiny. Ta zkušenost byla nenahraditelná. Vím na čem mám do budoucna pracovat

Celkově byla návštěva Estonska moc hezká a doporučuju návštěvu Tartu i Talinu.

Text: Vítězslav Rosík

Foto: IPF, Lukáš Nosek

bottom of page