Ve znamení plnění naší vize posouvat silový trojboj jsme se rozhodli uspořádat Mistrovství České republiky mužů a žen RAW 2023. Do pořádání závodu se zapojili členové našeho týmu a troufnu si říct, že jsme celé komunitě ukázali, jak si představujeme, že by závody měly vypadat.
Závod jsme uspořádali v Centru Na Fialce ve městě Říčany a to v sobotu 28.10. pro kategorii mužů a 29.10. pro kategorii žen. Z našeho týmu do závodu nastoupilo sedm mužů a šest žen. První den byl rozdělen do dvou skupin, a to muži lehčí váhové kategorie v dopolední části a muži těžší váhové kategorie do odpolední části. První tři závodníci z našeho týmu byli ve váhové kategorii do 83 kg a to Tomáš Votava, Miroslav Nečas a Martin Hladík. Tito tři si to spolu rozdali na ostří nože o stupně vítězů, a v celkovém pořadí vyhrál Martin Hladík s výkonem 733 kg, druhé místo obsadil Miroslav Nečas výkonem 705 kg a třetí místo urval juniorský reprezentant Tomáš Votava výkonem 675 kg, pro kterého to byl letos poslední závod sezony, a tak nás zajímalo, jak hodnotí letošní sezonu.
Rozhovor s Tomášem Votavou
Ahoj Voty, máš za sebou podle mého názoru úspěšnou sezonu, během které jsi byl mimo jiné součástí vítězného týmu na MČR družstev. Jak hodnotíš letošní rok?
Ahoj, letošní sezóna byla pro mě úspěšná. Zúčastnil jsem se 5 závodů. Prvním z nich bylo MČR juniorů, kde jsem obsadil 2. místo v kategorii a celkově. Následovala extraliga družstev, kde jsme vyhráli, a já jsem navíc pokořil juniorský národní rekord v totalu. Tyto závody považuji za nejlepší v tomto roce. Poté jsem se účastnil 2 mezinárodních startů na MS a ME, kde jsem získal nové závodní zkušenosti. Posledním závodem bylo MČR mužů, kde jsem obsadil 3. místo.
Jak jsi si užil MČR open, které náš tým uspořádal?
Závody jsem si užil moc. Byl to pro mě poslední závod v tomto roce, a můj plán byl vlastně jen si to užít, důstojně ukončit závodní sezónu a dostat se na stupně vítězů vedle mých stájových kolegů, Martina a Míry. Vše se povedlo, a jako bonus jsem si odnesl zlatou medaili z benche. Závody byly skvěle naplánované a zorganizované, líbilo se mi využití prostoru haly. Jsem rád, že jsem mohl do určité míry pomoci s přípravou a věřím, že na to navážeme při organizaci dalších závodů.
Co plánuješ na příští sezonu?
Teď mě čeká offseason, kde pravděpodobně navážeme na minulou přípravu, abych se příští rok vrátil v té nejlepší formě. První závod příštího roku bude MČR juniorů, které bych chtěl vyhrát a nominovat se tak na ME, které se bude konat v Plzni. Zazávodit si doma proti těm nejlepším na světě by byl pro mě určitě velký zážitek. A rád bych pokořil hranici 700 kg v totalu.
Další závodníci našeho týmu se představili v odpolední části, a to jako první Lars Lukeš, který obsadil čtvrté místo výkonem 717,5 kg ve váhové kategorii do 105 kg. Dalším našim reprezentantem v této váhové kategorii byl Marek Jiřička, který s výkonem 682,5 kg bral osmé místo. V váhové kategorii do 120 kg se představil již zkušený závodník Radek Pospíšil, a ten s celkovým výsledkem 742,5 kg obsadil čtvrté místo. S nejtěžší váhovou kategorií nad 120 kg se nám ukázal další juniorský reprezentant a to Artem Usov, který po zajímavém souboji urval zlato a to výkonem 842,5 kg!
Rozhovor s Artemem Usovem
Čau Arteme, MČR mužů byl pro tebe první závod v mužské kategorii jak hodnotíš svůj výkon? Jak vysoko tento titul stavíš vzhledem k mezinárodním úspěchům?
Ahoj, zdravím čtenáře. Byl to pro mě poslední trojboj v tomto roce, takže už byla hodně znát únava. I přesto se mi ale podařilo vyrovnat svůj závodní osobák z Budapešti, takže s výkonem jsem v rámci možností spokojen.
Titul mistra ČR pro mě znamená hodně, poslední dva roky to nebyl dobrý pocit účastnit se mezinárodních závodů s tím, že u nás doma nejsem jednička. Naštěstí je titul doma a doufám, že si ho pár let podržím.
Jak se ti závod líbil po organizační stránce?
Jelikož soutěž pořádal náš tým, tak bylo jasný že úroveň bude vysoko. Prostory byly super jak pro závodníky, tak pro diváky, stejně tak vzdálenost od Prahy. Po závodě jsem si v neděli dal na závodišti i super saunu, což se moc často nestává.
Příští rok už budeš v mužské kategorii, jaké závody by jsi rád absolvoval?
Chtěl bych se zúčastnit mistrovství Evropy, které se bude konat v březnu v Chorvatsku. Jsem si vědom, že moje výkony nejsou na open nic extra, nechci ale vypadnout z tempa mezinárodních závodů a zkušeností není nikdy dost. Dále bych se rád zúčastnil prvního světového poháru FISU, který by se mel konat v červenci v Estonsku. Měl by to být závod na vysoké úrovni, zároveň to beru jako náhradu za mistrovství světa, kterého se příští rok zúčastnit neplánuji. Zbytek sezóny strávím nejspíš v doma, kde me bude čekat MČR druzstev a jednotlivců.
Jsi jedním z mála závodníků, kteří začali v dorostenecké kategorii a nepřetržitě závodí až do mužů. Jak tento aspekt vnímáš a co by jsi poradil dorostencům které tato cesta teprve čeká?
Přechod do open kategorie je pro mě velký milník a jsem strašně rád, že jsem to vydržel až sem. Myslím si, že tato “dlouhověkost” je hlavním důvodem proč jsem tam, kde jsem a proč zvedám to, co zvedám. Dorostencům a dorostenkám bych poradil, aby to u trojboje vydrželi co nejdéle. Protože jediná věc, která zaručeně zlepšuje výkon, je čas strávený pod činkou.
V celkovém pořadí mužů jsme obsadili první místo, a Martin Hladík s Miroslavem Nečasem urvali druhé a třetí místo v absolutním pořadí.
Druhý den se představily ženy, a to stejně jako první den ve dvou skupinách. V první skupině závodila Martina Pojezná, která výkonem 265 kg obsadila čtvrté místo. Ve váhové kategorii do 57 kg se ukázala juniorská závodnice Marie Averbuch, která za nazvedaných 295 kg brala šesté místo. Dopolední část ukončovala váhová kategorie do 63 kg, kde jsme měli dvě závodnice a to Veroniku Pasičnou a Martinu Malzovou. Verča je první rok v ženách, a hned se jí povedlo ukořistit bronz za výkon 380 kg. Vítězkou této váhovky byla Martina Malzová, která v novém národním rekordu 413,5 kg tuto kategorii ovládla. V odpolední části jsme měli jednu závodnici, a to Kristýnu Brožkovou, která s výkonem 342,5 kg obsadila osmé místo.
Rozhovor s Martinou Malzovou
Ahoj Martino, na MČR žen jsi zvítězila ve váhové kategorii do 63 kg a přesto na tobě byla vidět nespokojenost s výkonem. Jak tento závod hodnotíš?
Ahoj. Ano, spokojenost mi dělá problém. :D Já vím, vyhrála jsem kategorii. Dala jsem národní total ve vyšší váhovce než ve které normálně závodím. Ale na druhou stranu vím na co jsem měla natrénované. Což se mi opět nepovedlo. Letošní sezónu s tím mám docela problém.
Povedl se mi dřep. Z toho jsem měla radost. Třetím pokusem 156 kg můj osobní rekord a zároveň nový národní rekord v kategorii.Relativně i benchpress, tam jsem o moc víc od sebe neočekávala.
Ale na tah jsem pouze dokázala založit 180 kg. Druhým a třetím pokusem 190 kg, zůstala mi ten den konečnou stanicí. I když v tréninku šly tahy velmi dobře a čekala jsem od sebe mnohem víc.
Byla jsi součástí skupiny co závod připravoval a ještě v pátek jsi pomáhala se stavbou závodu, je pro tebe složité závodit a zároveň pořádat závody?
Tak rozhodně je pro mě jednodušší být pouze závodník. Jen přijet na hotové závodiště a o nic se nestarat a v klidu se soustředit na svůj výkon. Proto jsem nikdy nestála o to něco organizovat. :D Ale letos to už byly čtvrté závody co náš tým organizoval a já vždy byla jedna z hlavních součástí.
Organizovat závody je dost náročná věc. Kdo nikdy nedělal, neví.
Za pár týdnů tě čeká Mistrovství Evropy žen v Estonsku, v jaké váhové kategorii budeš závodit a s jakým výkonem by jsi byla spokojená?
Na mistrovství Evropy budu závodit ve “své” váhové kategorii - 57 kg. Pokud se mi podaří zapsat total kolem 420 kg a umístím se do první půlky v kategorii, budu spokojená.
V celkovém pořadí žen jsme obsadili jako tým druhé místo!