Z Doplnejch Výzvy na Mistrovství světa: Příběh Míry Nečase
- Redakce Doplnejch powerlifitng
- 15. 7.
- Minut čtení: 5

Ahoj Míro, určitě tě většina lidí z powerliftingové scény zná, ale můžeš se nám na úvod krátce představit?
Ahoj! Jasně, rád se představím. Jmenuju se Míra, věnuju se powerliftingu už několik let a je to pro mě víc než jen sport – je to životní styl. Mým nejoblíbenějším cvikem je dřep, ale mám rád i ostatní disciplíny. Trénuju čtyřikrát týdně a snažím se neustále posouvat své limity. Nedávno jsem si splnil jeden z velkých cílů a vytáhl 300 kg na mrtvý tah. Kromě tréninku se také snažím sdílet svoji cestu na Instagramu a motivovat ostatní, aby si našli vlastní cestu k silovému tréninku.
Letos máš za sebou první polovinu sezony, ve které jsi nastoupil na dvou závodech. Jak bys tyto výkony zhodnotil?
Se závody v první polovině sezony jsem spokojený – podařilo se mi navýšit total na 767,5 kg a na mistrovství světa jsem zapsal 9 z 9 platných pokusů, což je vždycky skvělý pocit. Jsem hrdý na to, že jsem mohl reprezentovat naši republiku na tak prestižní soutěži a zároveň nasbírat cenné zkušenosti do další přípravy.Druhý závod sezony byl hned dva týdny po MS, takže jsem od něj neměl žádná velká očekávání. Chtěl jsem si hlavně zkusit zopakovat výkon ze světa a do poslední chvíle jsem nevěděl, jak na tom tělo bude. Naštěstí je vidět, že už v tom sportu nějakou chvíli jsem, a tělo mě nenechalo na holičkách – cítil jsem se výborně. Po dřepu jsem dokonce věřil, že bych mohl pár kilo přidat, ale národní soutěže jsou dlouhé a unavující. I tak se mi podařilo opět zapsat 9 z 9 a zopakovat všechny pokusy z MS, takže spokojenost.

Druhým závodem bylo Mistrovství ČR družstev, kde jsi nastoupil za „ÁČKOVÝ“ tým Doplnejch. Co pro tebe znamená, že se nám podařilo obhájit titul a vyhrát potřetí v řadě?
Nastupovat za Áčko v extralize je určitě čest a jsem rád, že můžu reprezentovat klub. Za Doplnejch A mám už pět startů, z toho čtyři vítězné. Vždycky jsem měl týmového ducha, takže mi dělá velkou radost, když můžu úspěch a vítězství sdílet s ostatními. Obhájit titul a vyhrát potřetí v řadě je pro nás všechny odměna za tvrdou práci.
Jsi součástí týmu Doplnejch Powerlifting už od roku 2020, kdy jsi byl vybrán do projektu DOPLNEJCH VÝZVA. Jak vzpomínáš na své začátky v týmu?
Doplnejch Výzva mě vlastně přivedla k powerliftingu. Objevil jsem ji úplnou náhodou na internetu a řekl si, že by stálo za to to zkusit – a zamiloval jsem si to. Byla to úžasná příležitost pro lidi, kteří si chtějí tenhle sport vyzkoušet a zjistit, jestli je to něco pro ně. Pro mě to byl začátek cesty, která mě dovedla až sem.
Postupně se stáváš součástí reprezentace mužů a sbíráš zkušenosti z velkých závodů. Jak vnímáš tenhle posun směrem k mezinárodní scéně?
Je to pro mě obrovský posun a splněný sen. Když jsem s powerliftingem začínal, ani mě nenapadlo, že se jednou dostanu do reprezentace a budu stát na mezinárodních pódiích. Zároveň je to ale i velká zodpovědnost – nejen vůči sobě, ale i vůči lidem, kteří mi věří a podporují mě. Nejtěžší pro mě bylo zvyknout si na tlak a atmosféru velkých závodů, kde je všechno rychlejší, hlučnější a celkově náročnější než na domácí scéně. Člověk tam musí být psychicky odolný a umět si udržet klid i v těch nejtěžších chvílích. Nejvíc mě ale motivuje možnost porovnat se s nejlepšími liftery na světě a vidět, kam až se dá posunout. Každý závod mi dává chuť makat dál a být ještě lepší.
Máš za sebou spoustu soutěží – který moment nebo výsledek v dosavadní kariéře pro tebe znamenal nejvíc?
Asi nejvíc pro mě zatím znamená letošní mistrovství světa. Podařilo se mi tam zapsat svůj dosud nejvyšší total – 767,5 kg, překročit hranici 100 GLP a navíc jsem zvládl 9 z 9 platných pokusů. To byl pro mě opravdu speciální moment – všechno si sedlo, cítil jsem se skvěle na platformě a mohl jsem předvést to nejlepší, co ve mně v tu chvíli bylo.
I když to nebylo moje první MS, ta atmosféra a možnost závodit mezi světovou špičkou jsou pokaždé neskutečné. Určitě na to budu dlouho vzpomínat jako na milník v kariéře.
Kromě toho, že sám závodíš, se věnuješ také trénování. Jak ses k tomu dostal a co tě na trenérství nejvíc baví?
Chtěl jsem tomu sportu něco vrátit. Za ty roky jsem nasbíral celkem hodně zkušeností a rád bych pomohl ostatním posouvat se dál. Asi před třemi lety mě oslovil kolega z práce, jestli by nemohl chodit trénovat se mnou. Souhlasil jsem a od té doby byl na každém tréninku. Posunul svoje maxima raketově nahoru a nabral asi 10 kg svalové hmoty. Bavilo mě sledovat, jak se zlepšuje, a hlavně, že mu s tím můžu pomoct.
To mě přivedlo na myšlenku, že bych mohl své znalosti a zkušenosti předávat i dalším lidem. Na trenérství mě nejvíc baví právě to, když vidím, jak moji svěřenci dělají pokroky – ať už jde o větší váhy, lepší techniku nebo větší sebevědomí na tréninku i v životě.
Největší výzvou je asi najít správný přístup pro každého, protože každý člověk je jiný a potřebuje něco trochu jiného, ať už po fyzické, nebo psychické stránce. Ale právě to mě na téhle práci naplňuje – hledat cesty, jak z každého dostat jeho maximum.

Když to srovnáš – jaký je podle tebe největší rozdíl mezi rolí závodníka a rolí trenéra?
Rozdíl je hlavně v tom, kam směřuje tvoje energie a soustředění. Jako závodník se soustředím především na sebe – na svůj trénink, regeneraci, přípravu na soutěže a to, abych podal co nejlepší výkon. Jako trenér je to úplně opačně – tam nejde o mě, ale o svěřence. Mojí rolí je podporovat je, hledat pro ně nejlepší cestu a pomoct jim vyvarovat se chyb, které jsem třeba já sám udělal.Závodník vnímá výsledky primárně přes svoje čísla, ale trenér má radost z toho, když se posouvají druzí.
Jaké jsou tvoje plány a cíle do druhé poloviny letošní sezony?
Moje priorita je teď jednoznačně mistrovství České republiky. Chci se na něj co nejlépe připravit a pokusit se posunout svůj total zase o něco výš.
A na závěr – co bys poradil mladým lifterům, kteří teprve začínají a chtějí se v trojboji posouvat dál?
Poradil bych jim, aby si našli kvalitního trenéra se zkušenostmi. Ušetří jim to spoustu času, chyb a slepých uliček, kterými by si jinak museli projít sami. A hlavně – nechtějte všechno hned. Powerlifting je sport, který potřebuje čas, trpělivost a dlouhodobou práci. Pokud budete konzistentní a budete se učit, výsledky se dřív nebo později dostaví.
To stejné bych dnes vzkázal i svému mladšímu já – vydrž, dělej věci správně a ono to přijde.
Komentáře